Podminky cookies

Monika Horníková: Ze dne na den jsme v hospicu začali fungovat online

Monika Horníková: Ze dne na den jsme v hospicu začali fungovat online

Monika Horníková: Ze dne na den jsme v hospicu začali fungovat online

V obci Čerčany najdete nestátní Hospic Dobrého pastýře, který navzdory svému názvu poskytuje mnohem víc než jen paliativní péči o nevyléčitelně nemocné. Jeho ředitelkou je Monika Horníková – vítězka soutěže Kampaň za milion ve Středočeském kraji. Povídala si s námi i o tom, jak jeho zaměstnancům usnadňují práci moderní telekomunikační technologie. Právě online nástroje jim totiž pomáhají zvládat koronavirovou krizi.

 

Jaká byla vaše cesta do čela Hospice Dobrého pastýře?

Začalo to mojí kariérou v Národním onkologickém ústavu. Pak přišla přestávka v podobě 25 let v mezinárodním korporátním byznysu a po ní jsem se rozhodla nastoupit do neziskového sektoru. Momentálně vedu třetím rokem organizaci TŘI, z. ú., která poskytuje zdravotní, sociálně odlehčovací a komunitní služby.

Co všechny tyto služby obnášejí, a o které z nich je největší zájem?

Nejzásadnějším pilířem našich služeb je hospicová a paliativní péče. Tu poskytujeme na lůžkách, ale i v domácím prostředí. Je to i sociální, odlehčovací, terénní a pobytová péče. Vedle sociálního poradenství a různých dalších služeb, máme také široké portfolio komunitních programů.

 

Během karantény jste poskytovali distanční péči. Jak to probíhalo a v čem byl největší rozdíl oproti vašemu běžnému provozu?

Distanční péči si v našich zeměpisných šířkách před nouzovým stavem nikdo neuměl ani představit. Zdravotnický sektor je totiž poměrně konzervativní a každý si myslí, že péče znamená fyzickou přítomnost u pacienta. Což je vlastně správné, protože na telemedicínu nejsme ještě úplně připraveni. Na druhou stranu je dobře, že nás doba donutila přemýšlet úplně jiným způsobem. Potřeba distanční péče vlastně vyvstala od kolegů, kteří nedokázali v této situaci fyzicky pokrýt poptávku, která se najednou zdvojnásobila. A také bylo potřeba naše zaměstnance chránit. Což přirozeně vedlo ke změně, kterou jsme mohli udělat jen díky technologiím. Instruktáže, psychickou a další nevyhnutelnou pomoc jsme mohli poskytovat i na dálku prostřednictvím online nástrojů – videohovorů. Určitě chceme z této zkušenosti čerpat i v budoucnu.

S čím vám produkty a služby operátora O2 pomáhaly?

Prostřednictvím videokonferencí jsme realizovali týdenní a denní hlášení týmu, který se nemusel fyzicky potkávat. Právě to v minulosti naráželo na dost velký odpor zaměstnanců. Druhou linií pak byla na dálku poskytovaná péče. Interakce s rodinami, pečujícími i samotnými pacienty, které by normálně probíhaly osobní formou. Práce s technologiemi se u nás stala běžným standardem. V tomto aspektu jsem vlastně vděčná za nouzový stav, který donutil a priori konzervativní organizaci přirozeným způsobem ke změně a využívání nových technologií. V podstatě ze dne na den.

Jaké jsou vaše plány pro nejbližší budoucnost?

V nejbližších letech budeme rozšiřovat sociální služby. Máme také velké plány v oblasti komunitních služeb, mezigenerační inkluze a integrace. Vím totiž, že tyto progresivní modely propojování starých s mladými a nemocných se zdravými, opravdu fungují. V posledních padesáti letech došlo ve společnosti k lidskému odcizení a my tu máme příležitost vytvořit podmínky, které by lidi opět spojily. Chystáme vytvoření centra sociální péče a komunitního centra.

 

Co je na vaší práci to nejtěžší?

Nejtěžší je udržitelnost. I když podnikáte v neziskovém sektoru, je to stále podnikání. Máte nějaké termíny a musíte je garantovat. Existuje taky určitá nejistota ohledně státních dotací a i fundraisingu, protože když klesne kupní síla obyvatelstva, zhoršuje se i fundraising. Druhou výzvou je pak personální udržitelnost, protože ve zdravotnictví je už léta nedostatek personálu, obzvlášť zdravotních sester. Mým cílem jakožto člověka, který to tady vede, je v první řadě garantovat tuto finanční a personální udržitelnost. Až poté se můžu zabývat rozvojovými projekty. Jsme také součástí celé řady pilotních projektů, které řeší kvalitu poskytování hospicové a paliativní péče.

Co se vám vybaví, když se řekne O2?

První volba českých živnostníků, jak jsem si všimla na billboardech. Já celý rozvoj mobilních komunikací vnímám jako velmi zásadní nástroj pro budoucnost. Progres a inovace, které přináší, jsou velmi důležité pro zjednodušení našich životů. Na druhé straně je důležité říct, že technologie by neměly snižovat počty našich normální interakcí a věřím, že budeme schopni zachovat mezi nimi zdravý balanc.

Více informací o nabídkách pro podnikatele najdete zde.

 

 

 

 

Související článek Květiny rozvážím osobně, ale bez internetu bych se neobešla
Nahoru