Šijeme s láskou… – Ze všech stran slyšíte, že dneska maminky krajkové zavinovačky nechtějí 😊

Zařizujete dětský pokojíček, hledáte dárek pro kolegyni, která odchází na mateřskou nebo prostě „jen“ inspiraci? Přinášíme příběh paní Juliány Sládečkové, která se s projektem Šijeme s láskou pro Vás a Vaše děti stala jedním z vítězů kampaně na podporu podnikatelů Dáváme milion. Jak to všechno začalo, a proč se před léty pustila do šití své první zavinovačky nám prozradí v rozhovoru.  

Co Vás přimělo pustit se do šití tak atypického kousku výbavičky jako je dětská zavinovačka?  

K šití textilu jsem se dostala, když se nám narodila druhá dvojčata. Marně jsem sháněla to, co jsem se nakonec rozhodla vyrobit sama: pěkný dětský „povijan“. Tak jsem si nejdřív ušila pro sebe… pak pro svoje kamarádky. Když moje výrobky vidělo víc lidí, líbily se. A byl o ně čím dál tím větší zájem, takže jsem se pustila do dalšího a dalšího šití…  

Říkáte „druhá dvojčata“…? Takže jste začínala s profesionálním šitím v době, kdy už jste byla maminkou na plný úvazek…  

… to ano. Ale já jsem neměla v té době doma jenom čtyři děti, ale devět dětí! Tahle dvojčata jsou moje poslední děti, ty starší už jsou větší. Začalo to kdysi tak, že jsme si už s většími dětmi koupili veliký dům, a chtěli jsme si ještě pořídit miminko. A povedla se nám dvojčata, kluci. A druhá dvojčata jsou kluci.  

Takže je vás doma hodně. Jak se v takové situaci shání zaměstnání?  

Je to složité. Takže jsem vlastně i uvítala, že můžu podnikat, být na jedné straně k dispozici dětem doma, a zároveň se živit tím, co mě baví a naplňuje. Otevřela jsem si doma šicí dílnu, začala jsem pracovat „pro sebe“ a na sebe, a bylo to to nejlepší řešení. Práce mě baví, a zároveň jsem tu byla pořád i pro svoje děti.  

Mezi dětmi je velký časový odstup – nejdřív jsme měli těch pět „větších“, a pak přišla dvoje dvojčata. V něčem to bylo snazší, že ti starší už byli větší, ale v něčem jsem si zase říkala, že by bylo lepší mít je věkově blíž k sobě, takhle bylo potřeba ty starší vozit po kroužcích a aktivitách, a zároveň se starat o miminko… tedy o miminka 😊 Ale zvládli jsme to a bylo to úžasné.  

To musí být náročné a úžasné zároveň. Možná, že někteří zaměstnavatelé dělají chybu, když nehledají posily mezi maminkami tolika dětí. Kdo jiný by měl mít dokonaleji zvládnutý time management? 

To je pravda, že musím být dobrý plánovač (i „velitel“ 😊), všechno musíte mít zorganizované. Mít práci doma má spoustu výhod i nevýhod. Jste zároveň „na všech frontách“ – dokážete se postarat o děti i o „byznys“, máte přehled, kdy děti odcházejí ze školy, a kdy se vracejí, a zároveň můžete pracovat naplno přesně v těch časových „oknech“, jak potřebujete. Pro mě to určitě nebyl problém.  

Říkala jste, že jste začínala šít pro malé děti. Rozšířili jste později sortiment, nebo zůstáváte u kojeneckých výbaviček?  

Šiju i bytový textil, povlečení, peřiny, polštáře – to samozřejmě šijeme i pro dospělé. Ale ty zavinovačky, fusáčky, výbavičky do postýlek – to je pro mě prostě srdeční záležitost.  

Jak jste se k šití dostala profesně? Jste vyučená švadlena?  

Vůbec ne! Mám vzdělání v technickém oboru. Ale už někdy v dospívání jsem měla k ručním pracím vztah, moc mě to bavilo. Můj koníček se mi stal vlastně profesí.  

Když se dívám na objem toho, co nabízíte – máte nějaké zaměstnance, nebo zvládáte šít všechno sama?  

Dílnu zatím zvládám sama. Občas mi pomůžou dcerky, ty dospělé, když je nějaká větší zakázka, případně si na větší zakázku beru brigádnice. Využila jsem je třeba, když jsme šily větší zakázky pro hotely. Jinak ale šiju hlavně sama.  

Po čem je největší poptávka?  

Po krajkových zavinovačkách. Je to opravdu paradox, ze všech stran slyšíte, že dneska maminky ty krajkové zavinovačky nechtějí – ale já opravdu nejvíc šiju ty krajkové zavinovačky, ty jdou nejlíp na odbyt.  

Je něco, co byste nikdy neušila?  

Myslím, že dokážu ušít všechno kromě řadové konfekce 😊 

Rozumím. To muselo být hodně náročné. Šití vnímáme jako něco, co je tu s námi odjakživa. Je ale něco, s čím vám v něm pomohly moderní technologie?  

Pro mě je úplně nejdůležitější a absolutně základní pomocník dvojice internet + telefon. Přes internet komunikuju se zákazníky, dělám objednávky, zůstávám s nimi v kontaktu. A co je krásné – zpětně mi pak zákazníci v mailech posílají fotografie toho, co si u mě pořídili – i s těmi dětmi… takže z toho mám velikou radost, a je krásné, že můžeme být díky technologiím v kontaktu, ať už jsou kdekoliv.  

Je obdivuhodné, že jste dokázala oslovit takovou spoustu lidí, přestože se o Vás dozvídají vlastně výhradně prostřednictvím e-shopu. Žádné velké kampaně, žádný web… napadá Vás, čím to je? V čem je kouzlo?  

Stránky e-shopu dělám sama, tak jak mám zrovna čas. Sem tam mi pomůžou i děti. Myslím, že pokud e-shop dosáhl téhle popularity, je to i zásluha mých zákazníků, setkávám se s tím, že i ti, co u mě nakoupili v minulosti, mě později doporučují svým dětem, což mě velice těší, a beru to jako svůj závazek a radost zároveň… Důležitý je určitě ten letitý kontakt, že si to ti lidé řeknou mezi sebou.  

Více informací o nabídkách pro podnikatele najdete zde.

Alex Juranková, specialista komunikace
Od business divize a kontroly textů pro mobilní Back Office k lidské a srozumitelné komunikaci v rámci týmu o2.cz. Tak by se dala shrnout dekáda jejího působení v O2. Vystudovaná knihovnice, která svou vášeň pro češtinu a psaní kombinuje s možností ukázat zákazníkům O2, že i velká firma může komunikovat jednoduše a přátelsky. Její pisatelskou stopu najdete v řadě mailingů, textací i článků napříč on-line i off-line O2 světem. A svoje zkušenosti předává na školeních i dalším kolegům.
Související článek ZUŠ Horní Slavkov – Myslím, že dítě, které vůbec nemá talent, neexistuje
Nahoru