„Potřebuji rychle projet, dej mi tam zelenou.“ Přesně takhle už v některých českých městech funguje komunikace například mezi hasičským nebo jiným vozem IZS a křižovatkou. Ostatní směry pak dostanou červenou a hasiči, záchranáři nebo policie můžou okamžitě a bezpečně projet. Okolní vozidla pak v aplikaci uvidí, odkud hasiči jedou, jak jsou daleko a do jakého pruhu mají řidiči uhnout, aby neblokovali průjezd.
Díky evropskému projektu C-Roads, na kterém se technologicky podílí také O2 a její dceřiná společnost INTENS, jsou auta schopná komunikovat nejen se semafory, ale také mezi sebou. Co se ještě před pár lety zdálo jako sci-fi a vyhlídka do daleké budoucnosti, je dneska díky chytré technologii, rozmachu IoT a rychlému přenosu dat za pomoci 5G sítě, běžnou realitou.
V chytré dopravě patříme mezi průkopníky v Evropě
Za zkratkou C-ITS se skrývá označení pro kooperativní inteligentní dopravní systémy (Cooperative Intelligent Transportation Systems), do kterého spadá i celoevropský projekt C-Roads. Evropu se nesnažíme dohnat, právě naopak. Česko patří k průkopníkům chytrého řízení dopravy, vyhodnocování velkého množství dat a optimalizaci provozu na silnicích.
V technologickém vývoji chytrých dopravních systémů jsme v některých směrech dál než v jiných evropských státech. V mnoha zemích jsou totiž projekty zaměřené především na řízení dopravy na dálnicích.
Český záběr je přitom mnohem širší. Kromě provozu na dálnicích se Češi jako vůbec první začali zajímat také o optimalizaci provozu ve městech. Například nápad zapojit do projektu C-Roads také městské dopravní podniky nebo začít s testováním na železničních přejezdech je něco, co pak inspirovalo další země v Evropě.
„Je pravda, že v Evropě se hodně zkušeností přebírá právě od nás. Jsme v rámci Evropy opravdu velmi vepředu v tom, co implementuje a jakým způsobem. Například železniční přejezdy jsme do projektu zapojili jako první a tím inspirovali další země. Po nás tenhle scénář, kdy auto dostane včas informace o blížícím se přejezdu i projíždějícím vlaku, přebrala třeba Francie,“ dodává k české stopě v rámci projektu C-Roads Jiří Vítek, který je v O2 zodpovědný za vývoj nových technologií.
Bezpečnější a plynulejší dopravě pomáhá i rychlá 5G síť a technologie od O2
O tom, jak dobře se v Česku daří systémy chytrého řízení dopravy implementovat do běžného provozu, svědčí i případ Brna. Do projektu C-Roads se zapojily téměř všechny vozy brněnské městské hromadné dopravy. Kromě toho je systém v Brně nasazený také ve vozech údržby silnic nebo třeba v hasičských vozech.
V Plzni se zase díky C-Roads připravuje na zkušebním koridoru provoz autonomní tramvaje, která jednoho dne bude jezdit zcela sama. Pro obyvatele města to pak znamená bezpečnější a plynulejší dopravu. A díky chytré komunikaci mezi vozidly a křižovatkami také možné zkrácení intervalů mezi spoji. A na českých dálnicích se díky chytré krabičce, která dokáže komunikovat s palubní jednotkou přímo v autě nebo s mobilní aplikací, včas dozvíte o koloně, dopravní nehodě nebo odstaveném autě.
V úspěšné implementaci C-ITS má svou roli také rychlá a spolehlivá 5G síť. Především kvůli mnohonásobně větší kapacitě a extrémně nízké latenci v řádu milisekund. Což jsou dva základní předpoklady pro rozšíření chytré dopravy.
„Přínos 5G sítě není jen v tom, že se obecně zrychlí internetové připojení. Ale je to podstatné a nezbytné především pro průmysl a dopravu. Vlastnosti 5G sítě jsou v komunikaci mezi vozidly, aplikacemi a infrastrukturou naprosto klíčové. Kromě větší rychlosti a bleskové odezvy, vyžaduje chytrá doprava také širší pásma pro komunikaci. 5G proto vnímáme jako nosnou technologii v integraci C-ITS,“ doplňuje Jiří Vítek z O2.
Výhodou systému, který společně s O2 vyvíjí společnost INTENS, je například i vyhrazené komunikační pásmo, do kterého lidově řečeno „nikdo nevleze“. To může hrát svou roli třeba při implementaci systémů do měst.
„C-ITS technologie má výhodu v tom, že funguje trochu jako švýcarský nožík. Neumí jen jednu věc, ale naopak dokáže vyřešit celou škálu problémů. Města si pak vyberou službu nebo scénář, který potřebují vyřešit. Třeba prioritizovat vozy MHD, poskytnout informace o zpoždění vlaku nebo tramvaje, uzavírce nebo nehodě. Zpožděná tramvaj se třeba může „domluvit“ se semaforem, který ji umožní rychlejší průjezd“, zmiňuje konkrétní výhody Jiří Vojta ze společnosti INTENS.
Jaká data se z vozidel získávají a k čemu slouží
Napadlo vás někdy, že během jízdy autem vlastně generujete obrovské množství dat? Systémy C-ITS se snaží právě tato data nejen zaznamenat, ale především využít a předávat dál.
Zprávy o aktuální dopravní situaci se pak můžou šířit v rámci komunikace vozidlo-vozidlo nebo vozidlo-infrastruktura. Hlavním cílem je pak nejen poskytnou tyto informace řidičům, ale především zajistit větší plynulost dopravy a snížení počtu nehod.
Ve městech se pak tato data využijí třeba k prioritizaci vozů MHD na křižovatkách nebo zrychlení průjezdu jednotek Integrovaného záchranného systému.
Systém dokáže zaznamenat obrovské množství informací nejen o poloze vozu, rychlosti a směru jízdy, ale také o počasí, když dojde například ke zhoršení viditelnosti. Všechna data pak dokáže vyhodnotit a téměř okamžitě může vyslat signál pro řidiče. Ti pak na základě varování upraví rychlost jízdy, zvýší svou obezřetnost nebo třeba změní jízdní pruh.
C-ITS na cestě k autonomně řízeným vozům
Výhody C-ITS a projektu C-Roads jsou vidět při každodenní dopravě už nyní. S větší ochotou měst zapojovat se do projektu si jich časem bude užívat ještě více lidí. Některé automobilky už s touto technologií také počítají a nová auta už jsou „chytrými krabičkami“ vybavená rovnou z výroby.
Integrace C-ITS do městské hromadné dopravy pak výrazně zlepšuje kvalitu provozu ve městech. Zrychluje pohyb po městě a snižuje riziko nehody. Samotná vozidla totiž neustále zaznamenávají informace o své poloze, rychlosti a směru jízdy a mnoha dalších datech o stavu vozidla. Díky tomu dokážou například včas varovat řidiče a tím minimalizovat dopravní kolize třeba s tramvají.
Další praktické využití C-ITS je třeba rychlejší průjezd záchranářů. V momentě, kdy sanitka dostane zelenou okamžitě na všech křižovatkách, se může zkrátit čas dojezdu o 1–3 minuty. Může se to zdát jako maličkost, ale v případě nehody nebo akutního problému hraje každá vteřina nezanedbatelnou roli.
Podobně pak technologie funguje třeba na železničních přejezdech. Tam jsou plány ještě ambicióznější. Implementace C-ITS na železnici může i zde významně přispět ke zvýšení bezpečnosti a nasazení nových služeb pro cestující.
Hlavně na přejezdech nebo jednokolejných tratí dojde každý rok k desítkám nehod. V roce 2020 došlo na přejezdech celkem ke 112 střetnutím, z nichž tři desítky skončily tragicky. Technologie C-ITS pak může takovým střetům pomoci zabránit, protože včas varuje řidiče, že se blíží k přejezdu. Součástí varování může být třeba informace o přijíždějícím vlaku nebo o stavu výstražných světel.
Zajímává vás C-Roads a chytrá doprava? Přečtěte si další články, ve kterých se dozvíte, jaké možnosti nabízí 5G síť v dopravě, logistice i veřejné správě.
V Plzni bude jezdit první chytrá tramvaj s 5G
5G síť v logistice: Přes autonomní vozíky až k rozšířené realitě
5G síť v dopravě: Když se auta vzájemně uvidí a kamion zvládne cestu sám
Ozvěte se nám
