„Když děti vtáhnete do příběhu, začnou se dít malé zázraky“ říká organizátor táborů Petr Čuma v prostředí pohraničních pevnostních systémů. Ale ani tábor uprostřed divočiny se neobejde bez technologií. Jak se účastník Kampaně za milion vyrovnává s koronavirovou krizí?
Jak jste se dostal k organizování dětských táborů s army tématikou?
Specializuji se na tvorbu a realizaci volnočasových aktivit pro děti a veřejnost. První army kemp jsem s tehdejší kolegyní Simonou Kohlovou realizoval před šesti lety. Hledali jsme tehdy způsob, jak propojit mé zkušenosti z oblasti pořádání táborů a její ze sféry marketingu. A zrodila se vize tábora s vojenskou a brannou tématikou v naprosto ideálních kulisách Králické pevnostní oblasti.
V čem tedy spočívá unikátnost této oblasti?
Tohle opevnění budované Československou republikou před druhou světovou válkou, bylo nejvíce exponovanou oblastí. Zde se očekával nejsilnější útok ze strany nacistického Německa. Na velice malém prostoru se tu nachází velké množství opevnění a všeho, co s ním souviselo.
S jakou jste se před těmi šesti lety setkal odezvou?
Nultého ročníku Army campu se účastnilo patnáct chlapců. V následujícím roce se nám podařilo odbavit tábor pro 70 kluků i dívek z celé České republiky. Odezva byla překvapivá.
Teď už májí camp za sebou tisíce účastníků…
To ano. Pokud jde o programy, které připravuji a realizuji, jde zhruba o 3000 dětí. Samotných Army campů se za těch šest let zúčastnilo zhruba 250 dětí.
Jak jste vlastně realizovali propojení táborů a marketingu, o kterém jste mluvil? Jaké komunikační kanály a marketingové nástroje využíváte?
Nejzásadnějším kanálem v rámci moderních technologií je samozřejmě internet. Webová prezentace i reklama na Googlu a na sociálních médiích. Nedílnou součástí našeho marketingu je pak osobní kontakt a doporučení. Spolupracujeme s místními subjekty, které se soustředí na stejnou tématiku. Při akcích, které pořádajínavazujeme napřímo kontakty s rodiči a dětmi. Odhaduji, že tak 50 procentzájemců přichází přes technologie a druhá polovina napřímo.
Umíte si představit, že byste tábory organizoval bez podpory digitálních kanálů?
To považuji za naprosto nemožné. Už jenom z toho důvodu, že většina příprav a komunikace s rodiči probíhá právě za použití moderních technologií. Mimochodem já jsem zákazníkem O2 třináct let. A to z toho důvodu, že tehdy nikdo jiný nedokázal v téhle oblasti nabídnout pevný internet, který je s ohledem na místní klimatické podmínky pro podnikání nezbytný.
Čím se vaše nabídka volnočasových aktivit odlišuje od konkurence?
Pokud jde o děti, za nejdůležitější považuji příběh. To znamená, že veškeré aktivity jsou postaveny na příběhu tak, aby je vtáhl a všichni prožili co možná nejvíc zážitků a dobrodružství. Ve vztahu k rodičům je naší největší devizou důvěra a bezpečí. To je zajímá úplně nejvíc. Že se děti vrátí domů zdravé, spokojené a v pořádku.
Jak jste si poradili se sezonou 2020? Ta musela být z hlediska organizace tábora poměrně hektická a obtížná…
Karanténa byla pro mě knokautem. Na mnoha úrovních mi ukázala, co je opravdu důležité. Co je mým posláním a čemu mám věnovat svůj čas, energii a prostředky. Díky moderním technologiím jsem mohl zůstat v kontaktu se všemi rodiči a jejich dětmi, které moje akce pravidelně navštěvují. Mohl jsem také dále pracovat na propagaci, aby stejné skvělé zážitky, zábavu a dobrodružství, zažily další děti, které se k nám v budoucnosti připojí.
Jak jdou dohromady komunikační technologie a tábory? Jakou máte filozofii, pokud jde o děti a mobily?
Dobrá otázka. Používání mobilů v průběhu tábora necháváme na rodičích a jejich dětech. Někteří z nich si to vyloženě nepřejí a je to tak v pořádku. V případě nutnosti je stejně budeme kontaktovat my. A děti si mohou kdykoliv zavolat ode mě. Nejzajímavější je pro mě ale vidět, když si některé děti mobil přivezou a během pár okamžiků na něj zapomenou. Často se pak stává, že nám volají rodiče, jestli je všechno v pořádku, že se děti neozývají. A já jim moc rád říkám, že „v naprostém“. My navíc rodičům pravidelně zasíláme reporty o tom, co se tady odehrává, formou článků nebo příspěvků na sociálních médiích.
Co je na organizaci táborů to nejtěžší? A naopak, co vám dělá největší radost?
Poskládat to dohromady tak, aby každý dostal, co potřebuje. Vytvořit tým lidí, kteří budou fungovat jak „na drátkách“, a zprostředkovali tak dětem zážitky, které nezapomenou. Bez týmu sám nedokážu nic. Největší radost mi přinášejí takové ty krátké okamžiky, kdy stojím někde opodál a vidím, jak to funguje. Jak si děti hrají, spolupracují, pomáhají si, překonávají sami sebe… Okamžiky, kdy vzniká přátelství.
Máte nějaký cíl, kterého byste v rámci téhle činnosti chtěl dosáhnout?
Rád bych naplnil heslo, které používáme v rámci marketingu: Nejoblíbenější tábor pro kluky a holky se zájmem o vojenství a brannou tématiku v rámci České republiky.
Více informací o nabídkách pro podnikatele najdete zde.
