Tady je mých 5 zážitků, kdy jsem měl „knedlík v krku“ a bojoval doslova s každým slovem:
Superpohár a vzpomínka na Puertu
Asi jen těžko by šlo vymyslet náročnější debut pro komentování ze stadionu. Moje první zahraniční cesta mě zavedla v roce 2007 do Monaka, kde jsem měl komentovat utkání evropského Superpoháru mezi Sevillou a AC Milán.
Shodou okolností to bylo jen několik dní po tragickém úmrtí záložníka Sevilly Antonia Puerty. Oba týmy pojaly tento zápas jako vzpomínkovou akci. Když jsem několik minut před začátkem přenosu uslyšel celý stadion včetně fanoušků AC Milán skandovat Puertovo jméno a viděl jsem hráče Sevilly v slzách, myslel jsem si, že ze sebe nevypravím ani slovo. První věty jsem si musel napsat a do přenosu je přečíst se sluchátky naraženými na uších, aby na mě co nejmíň doléhala ta neuvěřitelná atmosféra.
[fve]https://youtu.be/H0An-BL9qUc[/fve]
Znělka Ligy mistrů poprvé
Mönchengladbach. Můj první přenos Ligy mistrů ze stadionu. Vlastně se jednalo o 4. předkolo, ale to už je bráno jako plnohodnotná součást Ligy mistrů včetně výzdoby stadionu, ceremoniálu a hymny. Tu jsem poprvé uslyšel asi hodinu před zápasem, když jsem připravoval spojení s Prahou na komentátorském stanovišti.
V ten okamžik mi prolétly hlavou dvě myšlenky. Zaprvé, že se mi právě plní klukovský sen, kterým bylo stát se jednou součástí tohoto velkého fotbalového cirkusu. A za druhé, že až tu znělku uslyším naživo v přenosu, nebudu schopen říct ani ň.
Naštěstí mám takový zvyk nemluvit moc do nástupu a znělky a to mě zachránilo. Diváci si vychutnávali atmosféru a já mezitím nabíral dech.
You’ll never walk alone
Legendární klubová hymna. Ovšem pozor! Daleko víc než v podání fanoušků Liverpoolu na mě zapůsobila verze zpívaná fanoušky Celtiku v Celtic Parku. Konkrétně před utkáním Ligy mistrů s Barcelonou. Když jsem okolo sebe viděl zjihle zpívající přístavní dělníky s potetovanými lopatami místo rukou, udělalo to na mě obrovský dojem. Ten pak navíc umocnilo i choreo a výhra nad Barcelonou. Ani se nedivím, že tehdy Rod Stewart na tribuně plakal.
[fve]https://youtu.be/XcJFBAr_FTY[/fve]
Santiago Bernabéu a Camp Nou
Komentování z těchto fotbalových katedrál je pro mě zážitek na celý život. Když jsem se poprvé ocitnul na těchto stadionech, okamžitě jsem se ve vzpomínkách vrátil do dětství, kdy jsem z televize hltal každý přenos. Hráči Realu Madrid nebo Barcelony pro mě byli tehdy absolutně nedosažitelné hvězdy.
Najednou jste tam a máte všechny ty fotbalové megastars doslova na dosah ruky. Je to něco, co hlava jen tak nepobere a dá to dost zabrat se přes to dostat a dělat, že se vlastně až zase tolik neděje. Jinak mohl být celý komentátorský výkon jen o citoslovcích.
Pražské derby
Jeden z nejčerstvějších zážitků. První komentování derby pražských „S“ ze stadionu. Za ta dlouhá léta komentování už jsem si myslel, že mě jen tak něco nedostane. Zvlášť na domácí scéně. Ale atmosféra utkání Sparty se Slavií je unikátní a ta energie je cítit na kilometry daleko. Ještě, že jsem měl vedle sebe kolegu, který úvod obstaral za mě.
Již v sobotu můžete na O2 TV Sport a O2 TV Fotbal sledovat malé pražské derby Slavia vs. Dukla:
[blog_program_info id=“18880350″]
