Mladá česká hvězda Jakub Jankto si v Udine i sám vaří: Nejsem žádný Pohlreich...
2 min. čtení 1. 04. 2017
Pro www.gol.cz vypráví, že teď už se myšlenkami upíná na nedělní mač proti Torinu i že umí vařit!
Stihl i holiče
„Protože míváme vždycky v pondělí v klubu volno, nezůstal jsem po kvalifikaci se San Marinem v Itálii, ale vrátil se zpátky do Prahy. Navštívil jsem pár kamarádů, zašel si k holiči a večer jsem strávil s přítelkyní. Do Udine jsem cestoval až v úterý letecky přes Mnichov a odtud do Benátek,“ popisoval Jakub Jankto svůj program. Už v neděli jej čeká soutěžní utkání na půdě AC Torino.Zápas můžete zhlédnout prostřednictvím O2 TV na stanici Sport 1: [blog_program_info id="13086578"]
„I když teď pravidelně hraju, na začátku sezony tomu tak nebylo. Prvních pět zápasů jsem proseděl na lavičce náhradníků, pak jsem postupně začal naskakovat do hry. Ale nedařilo se nám a došlo k výměně na postu trenéra, což mi pomohlo,“ hodnotil Jankto svoji herní vytíženost. „Dostal jsem důvěru a hned první zápas proti Juventusu skóroval. Navíc se někteří kluci zranili, takže se prostě v sestavě držím.“ Jako důležitý faktor vidí, že se dobře naučil řeč. „Pomohlo mi roční hostování v minulé sezoně v druholigovém Ascoli i dobré zvládnutí italštiny, protože v Itálii se anglicky moc nemluví. Se zahraničními spoluhráči tak komunikovat můžu, ale s trenérem nebo sportovním ředitelem musí člověk jednat pouze v italštině. Řeč je pro úspěch hodně důležitá.“
Angažmá v zahraniční pro Jankta znamenalo velkou životní změnu. „Když jsem v osmnácti přestupoval ze Slavie do Udine, byla to pro mě obrovská změna, protože jsem se musel naučit starat se sám o sebe a zvládat všechny věci potřebné k životu. Do té doby mi rodiče, se kterými jsem bydlel, všechno připravili, uvařili, vyprali. Najednou se to den ze dne změnilo, ale po dvou měsících jsem si zvyknul. Začal jsem si i vařit. Nejsem žádný Pohlreich, ale něco uvařit umím!“
