Na jaře 2001 bylo dávno dopředu jasné, že přímý postup do Ligy mistrů si zajistí pražská Sparta. Ta nakonec dominovala s obrovským šestnáctibodovým náskokem. Druhá místenka mezi evropskou fotbalovou smetánku však byla volná až do posledního kola. Společně se Slavií a Olomoucí se o ni ucházel klub, který byl až dosud zvyklý většinou bojovat spíš o udržení v soutěži – Marila Příbram.
Trenér Jiří Kotrba vybudoval pevné základy v předcházejícím ročníku, kdy jeho celek skončil šestý. Před startem jarní části 2001 pak přivedl k Litavce posilu, o jaké se mu donedávna ani nesnilo: čtyřnásobného krále ligových střelců Horsta Siegla. Posila ze Sparty dala ve žlutočerveném dresu ve 14 startech šest gólů a výraznou měrou přispěla k tomu, že Příbram držela před závěrečným kolem pohárovou příčku.
Pořadí bylo následující: za jistým šampionem z Letné byla druhá Olomouc se 49 body, stejný bodový zisk měla na kontě třetí Slavia, čtvrtá Příbram pak nasbírala 48 bodů.
Přečtěte si taky: Příběhy české ligy VII: Trenéři na infarkt a fotbal nahoru-dolů. Milan Fukal posílá Spartu za titulem (1999/2000)
Boj na třech frontách
Poslední květnový víkend měl přinést definitivní ortel. Kdo obsadí stříbrnou pozici a doprovodí Spartu do Champions League? Všichni tři uchazeči hráli venku. Zdánlivě nejtěžší úkol měla olomoucká Sigma, která cestovala na Letnou pokazit domácím mistrovské oslavy. Navíc měla horší vzájemnou bilanci se Slavií, takže musela čekat na její zaváhání. »Sešívaní« to naopak měli mít mnohem jednodušší: zavítali do Drnovic, které byly ve středu tabulky, a už jim o nic nešlo. Příbrami nezbývalo, než vyhrát na půdě ostravského Baníku a spoléhat na to, že konkurenti klopýtnou.
Nejlépe se ovšem závěrečné kolo vyvíjelo právě pro Příbram. Marek Kulič otevřel na Bazalech ve 28. minutě skóre zápasu a tým Jiřího Kotrby vedl 1:0. V tu chvíli byla Marila druhá. A protože domácí Baník se předtím tak tak zachránil, dalo se předpokládat, že nebude klást výraznější odpor.
Jenže vzápětí přišla z Drnovic zpráva, že Slavia se prakticky v identickém čase ujala vedení zásluhou Iva Ulicha, jenž byl právě na odchodu do bundesligové Borussie Mönchengladbach. »Červenobílí« drželi pozvánku do Ligy mistrů až do 70. minuty, kdy vyrovnal drnovický Tomáš Randa na 1:1. A protože Olomouc v tu dobu hrála na Spartě bez branek, vrátila se na průběžné druhé místo opět Příbram.
Přečtěte si taky: Příběhy české ligy VI: Jak se Jablonec zachránil v posledním kole v přímém souboji s Plzní (1998/1999)
Zlatý náhradník Zelenka
Slávistický kouč Karel Jarolím, jehož syn Lukáš tehdy shodou okolností nastupoval za Příbram, však udělal jeden z nejšťastnějších taktických tahů ve své kariéře. V 76. minutě poslal na hřiště kanonýra Luďka Zelenku a ten po třech minutách pobytu na hřišti strhl vedení na stranu Slavie! Ta si už vítězství už pohlídala a skončila na kýženém druhém místě.
Příbram tak dělilo od Ligy mistrů pouhých 11 minut…
Milionářská soutěž jí utekla o jediný bod. Nakonec přišla i o bronz, protože Olomouc v závěrečných minutách na Spartě díky Josefu Muchovi vsítila branku a vyhrála 1:0.
„Počítal jsem, že Slavia v Drnovicích vyhraje, spíše jsem nečekal vítězství Olomouce. My jsme o Ligu mistrů nepřišli v Ostravě, ale před týdnem doma v utkání s Libercem. Kdybychom je vyhráli, tak jsme měli svůj osud v rukou a Slavia s Olomoucí by musely sledovat, jak se nám v Ostravě vede,“ přemítal příbramský kouč Jiří Kotrba.
Marila tak vybojovala alespoň účast v Poháru UEFA. Byla to pro ni labutí píseň. V další sezoně se opět namočila do bitvy o záchranu a skončila třináctá. Takhle blízko historické účasti v Lize mistrů se už nikdy neocitla.
