Bitevní pole Vlasty KAISERA: Leicester – Ranieri. Dvě sezony extrémů
2 min. čtení Před 6 dny
Pohádka pokračovala i v premiérové sezoně v Lize mistrů – jasný postup ze skupiny a zajištěná účast v jarních vyřazovacích bojích, v nichž Leicester vyzve španělskou Sevillu. Zároveň se však už přihlásila o slovo i krutá realita. Mnozí předpokládali, že sezona obhajoby titulu v Premier League bude pro Leicester náročná, ale že to bude takhle ošemetné… Lišky jsou v tabulce momentálně až 16., jen jediný bod nad sestupovou hranicí! Před rokem všichni tvrdili: Leicester, ten v boji o titul nevydrží, dříve či později odpadne. Nyní už hlasy kolem jeho možného sestupu (sestupu úřadujícího šampiona!) nejsou tak rozhodné a jednoznačné. Málo platné, s tak výraznými extrémy se těžko pracuje a prosté logické usuzování náhle selhává.
Řeč čísel je nemilosrdná:
Leicester v Premier League vyhrál jen jednou za posledních devět kol
posledních pět kol je nejen bez výhry, ale i bez vstřelené branky
v tomto ligovém ročníku ještě nikdy nedokázal vyhrát dvakrát za sebou
venku získal pouhopouhé tři body za remízy, devětkrát prohrál
loňský nejlepší střelec Jamie Vardy (24 gólů) má v této sezoně na kontě zatím jen 5 branek, dosáhl je v rámci tří zápasů. Ve zbylých osmnácti, v nichž hrál, tedy skončil na nule
v minulé sezoně zázračný Riyad Mahrez (17 gólů+11 asistencí) je nyní mnohem krotší. Zatím jeho bilance činí 3 góly a dvě asistence, naposledy se zapsal mezi střelce koncem listopadu
[blog_program_info id="11810523"] Jistě, nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko. To v případě Leicesteru a Claudia Ranieriho stále platí, ostatně klubové vedení přispěchalo s ujištěním, že manažerova pozice je stále pevná. A skoro všichni se shodnou, že na současném poklesu nenese obzvláštní vinu. Snad jen argentinský útočník Leonardo Ulloa to vidí jinak a veřejně deklaruje, že se cítí být tímto manažerem zrazen. Ale zbývá otázka, zda má Claudio Ranieri ještě vůbec nějaké trumfy skryté v rukávu. To, co mu v minulé sezoně přineslo fenomenální triumf, byla především jeho role hodného pohádkového dědečka. Vše mu hrálo do karet, a proto vlastně vůbec nemusel zvýšit hlas. Nyní se však stejná role evidentně obrací proti němu i proti týmu, který ještě stále zcela nevystřízlivěl z mistrovských oslav. Leicester mi připomíná osud slavného pilota formule 1 Jamese Hunta. Zázračné vzepětí vyneslo tohoto bonvivána i rozbíječe aut k mistrovskému titulu (i když usnadněnému vážnou zdravotní indispozicí jinak suverénního Nikiho Laudy). Jenže v následujících sezonách již nikdy na své vzepětí nenavázal a v oparu nikdy nekončících oslav se v poli jezdců formule 1 postupně propadl do (pod)průměru. Jen skutečně silné individuality dokážou unést velké prohry, ale i velká vítězství. [blog_program_info id="11858745"]
