V sobotu jsme vyrazili se synem na Emirates na zápas Arsenalu proti Chelsea. Jednak proto, že nejsme takoví tottenhamští radikálové, abychom nemohli zajít do toho „doupěte neřesti,“ ale taky proto, že jsme na atraktivní zápas dostali volňásky.
Utkání Arsenal – Chelsea si můžete v O2 TV pustit na stanici O2 TV Fotbal.
Chcete O2 TV? Pořiďte si ji ještě dnes!
[blog_program_info id=“9202329″]
Náš Dan (8 a půl, brankář talentové přípravky v severním Londýně) je navíc jedním z velmi mála jedinců (ne-li jediný vůbec), který fandí současně Spurs i Gunners.
Je prostě fanouškovsky promiskuitní, i když jeho srdce samozřejmě primárně hoří pro „Totáč.“ Když hrají opravdu krásně a dají pět fíků, je ovšem náš mladý připravený fandit i Manchesteru City.
Přiznám se, že i já jsem dost atypický tottenhamista, protože mi taková Chelsea nebo Manchester United vadí víc, než Gooneři. Ano, je to příšerné, ale je to prostě tak.
Během sobotního šlágru nás kromě kochání se pohlednou hrou Arsenalu bavilo asi nejvíc bučet na Diega Costu (současně jsme museli konstatovat, že ten padouch to fakt umí…), což bylo ještě jasně v mezích slušnosti.
Výchovné potíže
Zhruba od 80. minuty, kdy se utkání už jen dohrávalo, ale hlediště spustilo na hráče Chelsea posměšné „You‘re fucking shit.“
„Proč to musejí křičet, když jasně vedou?!,“ zeptal se mě synek vedený doma, ve škole i v klubu k respektu vůči soupeři. O zákazu používaní tzv. s-words a f-words ani nemluvě. Chtěl jsem Dannymu vysvětlit, že příznivci Chelsea v posledních letech pořvávali něco velmi podobného na Arsenal, ale nepřišlo mi to moc pedagogické.
Ani před stadionem ovšem výchovné potíže neustaly. Byli jsme se se synem domluvení, že si může z kapesného koupit nějaký suvenýr. Před jedním z mnoha stánků s replikami dresů, šálami a dalšími serepetičkami v klubových barvách, Dan nejdéle postával před tričkem, na jehož přední straně se skvěl slogan: „Keep calm and hate Spurs…“
„No přece mi nechceš říct, že by sis něco takového vzal na sebe,“ spustil jsem přísným tónem ratolest, a jal jsem se vysvětlovat, že do sportu nenávist prostě nepatří. Danny to bez diskuse uznal a jal se o půl metru zkoumat tričko „Keep calm and hate Chelsea…“
V Anglii se nesmíte otřít o nikoho
V pátek ze mě shodou okolností Luděk Mádl z Aktualne.cz tahal rozumy ohledně antisemitismu v ostrovním fotbale na pozadí „oblíbeného“ pokřiku českých primitivů „Jude Slavie.“
V Anglii se ale absolutně nesmíte o nikoho otřít s ohledem na jeho rasu, barvu pleti nebo třeba sexuální orientaci. Vzpomínám si, jak se až k soudu dostal případ tuším jednoho Velšana, který svoji ex-přítelkyni počastoval výrazem “blbá lakomá Angličanka.“ Kdyby dotyčnou býval nazval „blbou lakomou krávou,“ byl by úplně v pohodě…
S postihováním antisemitských pokřiků je to poněkud komplikované, protož fandové Spurs, tedy klubu spojovaného odjakživa s židovskou komunitou, si začali sami říkat „Yiddos“ a „Yid Army,“ de facto „židácká armáda,“ což by podle litery zákona vlastně neměli. Tak mě napadá, jestli bych trička vyzývající k nenávisti vůči Spurs a Chelsea neměl vlastně úřadům nahlásit…
Utkání Arsenal – Chelsea si můžete v O2 TV pustit na stanici O2 TV Fotbal.
Chcete O2 TV? Pořiďte si ji ještě dnes!
[blog_program_info id=“9202329″]
