Zatímco Pavel Vrba udivuje Rusko útočnou smrští (po dvou kolech Premier-Ligy má s Anži Machačkala skóre 0:2 a dohromady dvě střely na bránu), v Česku probíhá důkladná inventura národního týmu, který zanechal v troskách.
Už je pomalu veřejným tajemstvím, jak koncepčně a odborně přistupoval ke své práci. Napřed sliboval, že chce hrát dopředu a střílet branky. Proklamovaná ofenziva se ale nekonala. Náš výběr na mistrovství Evropy předváděl nejnudnější fotbal ze všech a naprosto nelogicky tíhl spíš k urputnému bránění, o němž přitom kouč předtím tvrdil, že ho neumí.
Jeho úkolem bylo po náročné sezoně hráče fyzicky a psychicky vyladit. Místo toho je nesmyslně tvrdým tréninkem na soustředění v Rakousku zatavil a dobrou pohodu narušil až vojenským drilem a úzkostlivým držením hráčů pod zámkem.
Ačkoli podepsal dlouhodobou smlouvu a měl tedy budovat mužstvo s výhledem na vrchol čtyřletého cyklu – mistrovství světa 2018 v Rusku –, rozhodl se jít stylem „Po mně potopa“. Pořád dokola povolával staré neperspektivní hráče, třeba svého oblíbence z Plzně Davida Limberského. Ten se přitom nedávno sám přiznal, že na jaře necítil ideální fazónu.
Žádný Tým snů
A tak jdeme sklízet trpké ovoce. Limberský se po nevydařeném turnaji reprezentace vzdal a soustředí se už jen na klubové povinnosti. Stejně jako Petr Čech, Roman Hubník a Jaroslav Plašil. V podstatě je tedy potřeba stavět nové zadní řady a učit je to, co minulý trenér zanedbal. Vždyť čisté konto udržely ve Vrbově éře jen v přípravě proti Maltě.
To vše zhruba tři týdny před úvodním kvalifikačním zápasem se Severním Irskem, což nebude věru žádná legrace. Tým ze Zeleného ostrova na rozdíl od našeho výběru na šampionátu ve Francii postoupil ze skupiny a čestně vypadl s Walesem.
S kým tedy Jarolím může ve své mistrovské premiéře počítat? Nu, žádný Dream Team to tedy není.
Pozor na disciplínu!
Snad jen v bráně máme vystaráno. Čecha by měla nahradit dosavadní dvojka Tomáš Vaclík. Připraven je i talentovaný sparťan Tomáš Koubek a slávista Jiří Pavlenka.
Horší to je se stopery. Po odchodu Hubníka zbývají ze zkušených harcovníků Tomáš Sivok a Michal Kadlec. Druhý jmenovaný byl po EURO 2016 hodně zhrzený, neboť po vydařené kvalifikaci nedostal od Vrby překvapivě skoro žádnou šanci. Bohužel se však zároveň po návratu do Sparty nepotkal s ideální formou, takže sázet na něj by bylo riskantní.
Je tak nutné sáhnout mezi mladší hráče. Už ve Francii by býval měl větší prostor Marek Suchý, kdyby si loni na podzim vše nepokazil zbytečnou červenou kartou v Nizozemsku. Nyní by tedy mohl nastupovat, protože v Basileji hraje pravidelně. Navíc ho Jarolím dobře zná ze Slavie. Musí si ovšem dát pozor právě na ty zmíněné výpadky.
V úvahu jistě připadá i Tomáš Kalas z Fulhamu. Sledoval jsem ho při jeho debutu v novém působišti ve druhé anglické lize a působil na mě velmi jistým a sebevědomým dojmem.
Zato Jakub Brabec je myšlenkami někde úplně jinde, než by měl být. Bylo to vidět při vyřazení Sparty v Lize mistrů v Bukurešti, kde podsekl spoluhráčům nohy hloupým vyloučením.
Opatrnosti není nazbyt
Co se týče postu levého obránce, za Limberského už dříve solidně zaskakoval Daniel Pudil. Je zde i Filip Novák, jenž celkem úspěšně válčí na štaci v dánské lize.
V jednadvacítce si Jarolím moc nepomůže. Jednak tam momentálně není bourák, o němž bychom si mohli říci, že z fleku slepí děravou českou obranu. A pak lvíčata právě začátkem září čekají dva klíčové kvalifikační duely o postup na mistrovství Evropy 2017. Trenéra Vítězslava Lavičku by asi nepotěšilo, kdyby mu před návštěvami Černé Hory a Belgie jeho ovečky někdo vzal a pokazil mu tak výhodnou pozici v čele skupiny.
Nebude to zkrátka pro Jarolíma lehký vstup do nové funkce. Už proto bychom měli být opatrní a nepřistupovat k téhle změně s přehnaným očekáváním.
