O 950 let později byl stadion Chelsea, pojmenovaný po středověké řeži, svědkem další bitvy, která si co do urputnosti s anglicko-norským kláním v ničem nezadala. A znovu se vlastně rozhodovalo o anglickém trůnu…
[blog_program_info id=“7111774″]
Rekord Premier League
Devíti žlutými kartami stanovil Tottenham nový nelichotivý rekord Premier League. Byť některé zákroky vyplynuly v závěru zápasu z nakumulované frustrace, nemohu některé excesy, ani coby zapálený fanda Spurs, hájit a bagatelizovat.
Některé excesy, včetně naprosto nepřehledné potyčky po závěrečném hvizdu, byly až nechutné a jsem rád, že jsem své děti ve věku 8 a 10 let poslal už v poločase na kutě (byť z hlediska pověrčivosti jsem tím možná zavinil, že se Totáči zápas vymknul z rukou).
[fve]https://youtu.be/eoDgKWdfpOA[/fve]
Pokus Dembélého provést amatérský lékařský zákrok na oku Diega Costy lze vzhledem k dlouhodobému chování brazilsko-španělského chuligána chápat. Pochybuji ale o tom, že poslední dobou hodně neúprosná anglická disciplinárka zaujme tohle stanovisko.
Taky nenápadnost Lamelova pokusu „vyzdobit“ hřbet Fàbregasovy ruky jemnou procházkou kolíky asi tříčlenná komise neocení. O víkendu proti Southamptonu tak asi bude muset nastoupit hodně improvizovaná sestava. A to ještě můžeme sudímu Clattenburgovi děkovat, že takový Dier utkání dohrál…
Přečtěte si taky: Divocí Kohouti šli po hráčích Chelsea a dostali 9 žlutých! Ranieri děkoval Hiddinkovi
Chelski nás začali drsně přehrávat
Škoda, že se Chelsea „nesnažila“ tak jako před pár týdny proti Manchesteru City, kdy její „féroví“ fotbalisté zápas hlavně v druhé půli totálně odchodili. Už na podzim na White Hart Lane podali Bluesmani snad nejlepší výkon éry před Mourinhovým vyhazovem.
Tentokrát je nenáviděný soupeř a vidina šance rozhodnout o mistrovském titulu motivovala ještě víc. Ale jak správně řekli Harry Kane s Christianem Eriksenenem, ukazuje to, že si Tottenham Hotspur vydobyl u Chelsea zasloužený respekt.
Herně se mi ten zápas už moc hodnotit nechce, i proto, že se od něj snažím v rámci duševní hygieny odstřihnout. Zkušenější mužstvo by vedení 2:0 po poločase udrželo.
Je ale pravda, že nás Chelski začali docela drsně přehrávat. Už od plus mínus 50. minuty musel každý cítit, že se nám zápas vymyká z rukou. Vlastně se docela divím Pochettinovi, že i vzhledem k rozrůstajícímu se „žlutému účtu“ nezačal daleko dřív střídat. Kdyby ale šanci ze 76. minuty neměl na noze Ryan Mason, ale nějaký střelec, tak jsme vyhráli…
Liga mistrů zajištěna
Bod ze Stamford Bridge dal sice razítko na titul Leicesteru (Upřímně gratuluji!), ale současně potvrdil, že si na podzim (a vlastně třeba i pak na jaře) zahrajeme Ligu mistrů. Tradááá, nějaké fanfáry, ne?! To je přece úspěch jako hrom! Čekal to někdo, he? Takže na tomhle místě, prosím, trochu záviďte.
Teď ještě překazit Gooners jejich St. Totteringham’s Day a půjde skutečně o nezapomenutelnou sezonu.
[blog_program_info id=“7195292″]
Vlastně to už nezapomenutelná sezona je. A proto si teď hned jdu koupit letošní dres Spurs. Konečně ho zlevnili z 55 liber aspoň na polovic. Asi si pořídím ten pro zápasy venku. Líbí se mi o fous víc… Srdečně vás všechny zdravím z konečně jarního Londýna!
Autor je zpravodajem Českého rozhlasu ve Spojeném království.
