[blog_program_info id=“6761893″]
Antonín Barák přitom odehrál téměř celý zápas na postu, který až do utkání s Duklou pravidelně obhospodařovala jiná zimní akvizice Josef Hušbauer. Jak by tedy dopadlo srovnání těchto dvou hráčů?
Potenciál
V téhle položce jednoznačně vítězí mládežnický reprezentant jedenadvacetiletý Barák.
Hušbauerovi je sice teprve 26 let, ale pro zahraniční trh i pro seniorskou reprezentaci se stává nezajímavým zbožím.
Zkušenosti
Tady má logicky navrch bývalý záložník Sparty Hušbauer, který je prověřený řadou těžkých zápasů a tudíž mu nehrozí výkyvy formy, které by mohly potkat jeho mladšího a nezkušenějšího soka.
Až čas ukáže, jestli bude Barák schopen pravidelně opakovat svůj výkon z Julisky.
Pohyb po hřišti
Ani jeden není vyložený sprinter a v tuhle chvíli ani klasický špílmachr (kterého bych definoval jako metr šedesát vysokého hbitého hračičku, kterého musejí po sezóně svému vlastnímu gólmanovi znovu představovat).
Na postu, o který se perou, se navíc musí také bránit a vyplňovat prostor uprostřed hřiště. Podle výkonu proti Dukle se zdá, že je Barák schopen lépe doplňovat útok a dostávat se blíž k útočníkům.
Průnikové přihrávky
Tohle je spíš specialita Hušbauera, byť to zatím ve Slavii moc neprokazuje. Je to dáno i tím, že se často nachází podle mého názoru až příliš daleko od pokutového území soupeře a stále nenašel tu ideální spolupráci se Škodou.
Ale tady pozor. Na Julisce měl Barák před sebou Mešanoviče a je tedy otázkou, jak by fungovala jeho spolupráce s elitním střelcem Slavie.
Zakončení
I díky nátlakovému způsobu hry se na Julisce Barák dostával do palebných pozic za šestnáctkou častěji (dvě střely, z toho jedna na branku) než v předchozích zápasech Hušbauer (podle statistik v šesti zápasech 9krát vystřelil, z toho ovšem pouze dvakrát mezi tři tyče).
Pro neostříleného mladíka hovoří fakt, že se nebál vzít zakončení na sebe a velmi dobře volil řešení mezi střelbou a další přihrávkou.
Hra hlavou
Mám pocit, že to není doména ani jednoho z borců. Byť by k tomu výškové předpoklady Antonína Baráka (190 cm) sváděly. Pokud by do svého arzenálu dokázal zařadit i vzdušné souboje, byl by neocenitelným pomocníkem pro Milana Škodu, na kterého se v případě dlouhých nákopů vzduchem koncentruje veškerá pozornost soupeřových obran.
Samozřejmě nelze soudit hráče po jednom odehraném utkání, ale Antonín Barák na Julisce minimálně ukázal, že by si zasloužil další šanci/e. A nejvíc se hodí právě na post, na kterém od zimy hraje Hušbauer.
Samozřejmě by stálo za to vyzkoušet ho i v roli podhrotového hráče, ale tam už jsou ve Slavii podle mého názoru vhodnější typy hráčů. Dušan Uhrin teď bude řešit zajímavé dilema. Protože oba konkurenti patří mezi lednové posily, které stály nemalé peníze, a vedení očekává, že se tahle investice vyplatí.
[blog_program_info id=“6761893″]
