Nevím, jestli jednotlivá hesla v anglickém Google slovníku náhodou nevytvářeli rádoby vtipní fanoušci Arsenalu, ale faktem je, že u hesel „dodgy“ (nevyzpytatelný, pofiderní) a „lackadaisical“ (apatický, netečný) svítí jako příklad „Tottenham defence“, obrana Tottenhamu.
Po odehraných 19 kolech, tedy polovině soutěže, svítí v kolonce obdržených branek u Spurs číslo 15. To je, přátelé, nejmíň z celé ligy. A já tak žádám, co žádám, přímo křičím: „Přepište nikoli dějiny, ale Google!“
Oproti předchozím třem sezonám už naše obrana není fenomenální Lloris a parta zmatkujících chlapíků před ním, ale sebevědomý a kompaktní celek, kde prim většinou nehraje Jan Vertonghen, ale jeho parťák z belgické repre Toby Alderweireld.
Poslední zápas na Vicarage Road proti výborné a podle mě neprávem opomíjené útočné dvojici Deeney – Ighalo (Watford hraje jako jeden z velmi mála týmů BPL přežitých 4-4-2) přinesl pořádnou zatěžkávací zkoušku.
Přečtete si také: Best of Tottenham 2015: Nejlepší momenty roku podle Jiřího HOŠKA
Pochettino asi nejen mě překvapil zařazením Kierana Trippiera místo unaveného Walkera na pravý kraj obrany, a hlavně na naše poměry nekonvenčním rozestavením, které řečí čísel vypadalo asi jako 3-4-2-1.
Mezi Vertonghena a Alderweirelda se postavil Eric Dier, což je, nezapomínejme, svým naturelem stoper…
Přiznám se, že jsem zápas neviděl celý, ale musím uznat, že jsme měli šílenou kliku. Kdyby Hugo vytáhl Watsonův roh o 2 centimetry hlouběji v kase, zapípaly by Anthonymu Taylorovi jeho gólové hodinky a asi bych tady teď psal úplně jiný komentář. A mezi námi, Sonovi („Ty kluku jeden korejská, pojď na mou hruď!“) taky měli před rozhodujícím gólem odmávat ofsajd.
Červená pro Akeho podle mě byla jasná. Hodně se mi líbilo, že se sudí Taylor chvíli rozmýšlel a přišel se podívat na klíčový důkaz, a sice na otisk kopaček na Lamelově stehně.
Už jsem to tu jednou psal, tak se omlouvám, že se opakuju, ale týmy z popředí tabulky prostě mají zabijácký instinkt a umějí vymačkat bodovou „šťávu“ i v situaci, kdy jim to zrovna moc nejde. Totáč přesně tuhle vlastnost dlouho postrádal. Už pár zápasů mám pocit, že tým spolu s trenérem tenhle poklad někde našel. Výhra v Southamptonu a teď tři body na Watfordu (2 góly ze 3 střel) mají právě tenhle společný jmenovatel.
Jo a ta muchlovaná našich borců s vlastními fanoušky po gólu v 89. minutě byla fakt úžasná! Pár fotek na Twitteru mě úplně dojalo. To asi s člověkem dělají ty svátky…
Přečtěte si také: Tottenham Jiřího HOŠKA: Na Vánoce ve „čtyřce“! Kdo by si to v srpnu pomyslel
Píšu tenhle blog výjimečně z Česka, kam jsem přijel za rodinou na Vánoce. Nevzpomínám si, že by během mého pobytu ve vlasti byl Tottenham někdy tak úspěšný. Jestli to s umístěním v Top 4 myslíme vážně, tak snad budu muset jezdit častěji…
Vážení a milí, přeju vám každopádně do nového roku hodně zdraví i nadhledu a naopak co nejmíň životních ofsajdů. Ahoj!
