Bitevní pole Vlasty KAISERA: Kdyby ty obrany nebyly aneb Když mají útočníci volné ruce
2 min. čtení Před 2 dny
Domácí brzy vedli 2:0, během druhé půle prohrávali 2:4, aby pak během dvou minut srovnali na konečných 4:4. Obrany měly v tomto zápase opravdu den náhradního volna, ale divák – a fotbalový komentátor – se z toho mohl radovat. [related_program] Sledovat a popisovat perfektní a bezchybnou organizaci obran v zápase, který nakonec skončí 0:0 nebo 1:0, není zdaleka tak zajímavé a záživné, třebaže takové utkání může být z taktického hlediska perfektní. To zápas v Leverkusenu určitě nebyl.
Bylo to všechno, jen ne normální zápas. Proto ale trenéři, hráči a diváci chodí na stadion. Nakonec jsme ještě měli velkou šanci na 5:4, to by bylo úplně nejbláznivější.
Roger Schmidt, trenér Leverkusenu
Schmidt vystudoval technický obor, je inženýrem, navíc je to Němec, takže má určitě rád preciznost a přesnost. Takový vývoj zápasu ale určitě dopředu nepředvídal a nekalkuloval s ním. To ostatně ani experti a „rádoby experti“, kteří si vždy budou zkostnatěle spojovat italský fotbal především s dokonale propracovanými defenzívami a vyčkávavou hrou na co nejméně inkasovaných branek. A také s minimem těch vstřelených.
Římané? To není žádné catenaccio
AS Řím francouzského trenéra Rudiho Garcii je opravdu jiný. Výrazně jiný. Vlci skórovali alespoň jednou ve dvaadvaceti po sobě hraných soutěžních zápasech, naposledy nedali ani gól v polovině března, když prohráli v osmifinále Evropské ligy s Fiorentinou 0:3. Od té doby ale také jen pětkrát udrželi čisté konto, v tomto soutěžním ročníku zatím jen jedinkrát. Typickým herním projevem AS Řím je tedy poněkud přespříliš rozevlátá ofenzíva. To výrazně vygradovalo v posledních pěti utkáních, kdy Garciovi svěřenci osmnáct branek dali a jedenáct dostali. Tedy průměrné skóre 3,6:2,2 – tak by to i s jedním desetinným místem přesně vypočítal „inženýr“ Roger Schmidt. Trenér, který podle svých vlastních slov příliš nesleduje hru soupeře, snaží se spíše o to, aby jeho tým hrál tu svou hru. AS Řím ale tento předpoklad v BayAreně dokonale překazil. Bylo to jak v nějaké hospodské bitce, kdy se nejdřív útočník namlsá tím, jak to s jeho sokem půjde snadno a jako po másle. Přestane si dávat pozor a pak najednou neví, kde všude se krýt před údery rozdurděného soupeře. [related_program]
Triumf německé vůle
Přesto německá mentalita nakonec opět slavila svůj triumf. Nikdy se nevzdávat, znělo hráčům v uších. A s více než laskavým přispěním římské obrany Bayer Leverkusen dokázal v rozpětí dvou minut vyrovnat.
To byla od nás sebevražda, úplné zahození toho, co jsme si pracně vybudovali.
Rudi Garcia, trenér AS Řím
Zároveň však Garcia dodal: „I pro náš tým je ale velkým pozitivem, že jsme to za stavu 0:2 nezabalili.“ A nutno říct, že to bylo VELKÝM pozitivem i pro diváky a pro nás komentátory. Zkušenost nás totiž učí, že když nějaký tým vede po gólech ve 4. a 19. minutě 2:0, je skoro po zápase. Brzké snížení na 2:1 bylo proto nadějné a vyrovnání na 2:2 stalo se důvodem k euforii. Zápas nekončí, naopak začíná, mohli jsme si říct! Stalo se… Pracovní den útočníků a den volna obránců se tedy nakonec stal společným fotbalovým svátkem.
