Krok za krokem s poutníky do Santiaga

Čtyřčlenná skupina známá jako Grex Peregrinatorius se v průběhu července a srpna vydala z Saint Jean Pied de Port na pouť do Santiaga de Compostelo. Jejich cesta trvala 30 dní a za celou dobu nachodili kolem 880 kilometrů. Jejich putování mohl díky SIM kartám s LTE roamingem od O2 sledovat na online streamu úplně kdokoliv. Každý den jsme tak s nimi mohli prožívat jejich dobrodružství. A kdo online stream nestihl, tak vám přinášíme alespoň zápis z jejich zajímavé cesty.

montes-de-leon

Na úplném začátku na ně čekala řada překážek, která jim naznačovala, aby se snad na cestu raději nevydávali. Nastoupili do špatného vlaku, byl jim odložen let, báli se, že jim do letadla nedovolí vzít si kameru apod. Ani jedna z těchto nepříjemností, které se časem určitě změní v zábavné historky, jim však nepokazila náladu.

Po osmi dnech za sebou měla skupina 250 kilometrů a ocitla se tak něco málo za čtvrtinou do konce putování, přičemž do cíle jejich cesty jim chybělo ještě 550 kilometrů. „Během prvních dní jsme zjistili hned několik věcí. Třeba, že naše tělo má části, o kterých jsme vůbec netušili, a ty dokážou pěkně bolet. Že i když jsme docela zcestovalí, tak v balení máme ještě mnoho mezer a „krámy“ jako repelent nebo obal na brýle letěly z batohu hned první týden. A že ruce a nohy jsou pořád nejlepším jazykem světa, protože když potkáváte Italy, Francouze, Američany, Japonce atd., tak všechny jazyky prostě nezvládáte,“ vypráví jeden z členů skupiny Andrej Lobotka.

2016-08-16-10-24-06-copy

Druhý týden začínal loučením, protože dva členové skupiny se museli vrátit do pracovního nasazení. „S nimi nás opustil i vařič, plynová bomba, ešus a taky jsme od té doby méně voněli,“ vzpomíná s úsměvem Andrej. Čekala je Meseta, což je španělská poušť, která je na první pohled nehostinná, nikde nekončící a zalitá sluncem. „My jsme v ní ale našli krásu a velice se nám zalíbila,“ říká Andrej. Po 14 dnech měli za sebou první půlku své cesty. Byla to polovina náročná i krásná zároveň.

Začátkem čtvrtého týdne už za sebou měli  více než 600 kilometrů stezky nesoucí název Camino de Santiago. Před sebou měli ještě 160 kilometrů do Santiaga de Compostela a dalších 90 kilometrů „na konec světa“. „Ve Fisterre jsme dostali do poutnického pasu poslední razítko a spálili jsme většinu věcí, které nás na cestě provázely. Tím definitivně skončilo naše camino,“ doplňuje Andrej.

imag2518

Camino může být pro poutníky vším i ničím. Je totiž tím, co si z něj sami udělají. Může být cestou sloužící k poznání sebe, Boha, jiných lidí, kultury, cizích jazyků, přírody nebo všeho zároveň. Nebo ničeho. Camino totiž poutníkům nedá nic zdarma. Dá jim ale přesně to, co se rozhodnou si od něj vzít, ať už to jsou noví přátelé, cestovatelské zkušenosti, kocovina nebo jenom Compostela (potrvzení o vykonání poutě).

I my jsme od Camina dostali to, kvůli čemu jsme se na měsíc zřekli pohodlí vlastních postelí. Svůj cíl, splnit šest let starý slib, že jednoho dne se vrátíme do Španělska a prošlapeme „celé“ Camino, jsme splnili na výbornou. Když jsme seděli na útesu a sledovali, jak se o něj rozbíjí vlny oceánu, byli jsme šťastni, že se nám povedlo dostat se po vlastních až na „konec světa“. A během putování potkat hodně zajímavých lidí (i když ne ze všech bychom si chtěli brát do budoucna příklad), poznat krásnou přírodu a zajímavou kulturu Španělska, překonat vlastní pohodlnost a lenost. Na druhou stranu jsme si uvědomovali, že tím naše cesta končí a zanedlouho nás opět pohltí realita pracovních stolů. A možná i trochu pod vlivem strachu z „návratu do reality“, jsme si slíbili, že se musíme opět vrátit – doufáme, že tentokrát dřív, než za šest let,“ dodává Andrej.

2016-08-18-17-09-03

Jak vypadá den takových poutníků

Každé ráno vstávali v 6:20 a poté si uložili všechny věci do batohu. V 7:00 vyráželi směr západ – k Santiagu. Po pár minutách se dostali ven z města, asfalt vyměnili za prašnou cestu a auta za louky a lesy. Po 10 kilometrech se nasnídali a nabrali sílu na další kilometry. Kolem 14:00 zakotvili v poutnické ubytovně, kde se vysprchovali, vyprali si věci, nakoupili, dobili baterky do kamery a šli spát. I když se jejich denní program může zdát nudný, opak je pravdou. Kromě nádherné přírody a úchvatných historických staveb, je každý den uchvacovala i pestrá paleta osobností, které na cestě potkávali.

Na krátký sestřih jejich putování se můžete podívat zde.

Související článek O2 Smart Box získal ocenění na Czech Design Weeku
Nahoru