Praxe v O2 – středoškoláci nás vzali útokem

Na třicet studentů se rozhodlo zjistit, co znamená 14denní praxe v O2. Pracovali na prodejnách, měřili sílu signálu, tvořili tabulky nebo dokonce pomáhali na obchodních jednáních. Téměř 90 % by si praxi zopakovalo a doporučilo ji kamarádům.

Praxe probíhaly napříč týmy, kromě Prahy také v regionech – od Plzně až po Ostravu. Někteří praktikanti se osvědčili natolik, že si u nás zažijí i letní brigádu, případně jim manažer nabídl dlouhodobou spolupráci. Získali jsme tak nové šikovné kolegy, kteří se nebojí novinek a mají neskutečnou energii.

Eliška Šedivá, koordinátorka projektu z Lidských zdrojů přiznává, že organizace praxí není jen tak. „Bylo třeba zařídit, aby studenti měli pracovní místo, pořídit jim notebooky a přístupy do systému. Byla jsem ráda, když vše proběhlo bez komplikací a zádrhelů. A když jsem si pak pročítala zpětnou vazbu, nemohla jsem být šťastnější. Téměř všichni byli s praxí a s organizací velice spokojeni. A kdyby měli možnost zúčastnit se i příští rok, rozhodli by se znovu pro O2.“

Praktikant v O2 - jiří Václavů

Praktikant v O2 – Jiří Václavů

A co na to praktikanti? „Praxe byla super, hodnotím pozitivně. Nejvíce se mi líbilo, že jsem mohl jezdit na obchodní jednání do různých firem a díky tomu se naučit něčemu novému,“ popisuje Jiří Václavů.

Michal Štrejn říká: „Náplň práce byla zajímavá i zábavná.

A nejvíce se rozepsal Zdeněk Dryák v Deníku praktikanta. Několik jeho postřehů: Praxi jsem absolvoval na prodejně na Národní třídě, a i když jsem také musel vykonávat nějakou administrativu, dostal jsem se často do komunikace přímo se zákazníky. Jeden z mých nejlepších zážitků byl, když přišel starší pán a potřeboval nainstalovat navigaci do mobilu a naučit ji používat v autě. Byl jsem rád, že jsem si přišel užitečný a pán, že jsem mu pomáhal. Řešili jsme to cca hodinu a pán mě neustále pochvaloval větou „to jsem tedy rád, že jsem narazil zrovna na vás“. Potom jsme si ještě popovídali o škole, a také o mládí, jak je zdegenerované počítačovou technikou :).

Ke konci jsem dělal inventuru příslušenství. Byla to docela makačka – hlavně na oči, protože jsem musel zkontrolovat 1 973 položek a vždy je odškrtnout nebo napsat, že jich je více, méně nebo nejsou žádné. Když jsem byl tak v půlce, tak jsem si chvílemi myslel, že mi z toho vypadnou oči a pořád mi v hlavě běhaly kódy, které jsem musel neustále kontrolovat. Večer, když jsem šel spát, tak jsem zavřel oči a v hlavě mi pořád běhalo např. X.COVER.BLACK4RE :). Naučil jsem se komunikovat se zákazníky, dělat pořádek v nějakém tom papírování a pracovat s mobily, tablety a dalším příslušenstvím. Pokud bude příští rok opět možnost, velice rád budu pro O2 znovu pracovat.

Informace o středoškolských praxích v roce 2017 naleznete koncem roku na www.chcidoo2.cz.

Aneta, Eliška #O2Žije

 

Související článek Balónková certifikace – Internship letí dál
Nahoru