Image Image Image Image Image Image Image Image Image Image
Scroll to top

Nahoru

Rychlost sice není všechno, ale…

Rychlost sice není všechno, ale…

Dne 5.3.2015

Rychlost stahování dat je jedním ze základních srovnávacích parametrů kvality připojení k internetu. Dnes jde o hodnoty v jednotkách a mnohdy už desítkách Mbps, tedy megabitů za vteřinu. Záleží nejen na lokalitě, ve které se připojujete, ale také na typu zařízení, nebo počtu surfařů kolem vás – a to především u mobilní sítě. Sledujete rychlost svého připojení? Pokud ano, nejspíš už jste někdy využili některý z mnoha internetových měřáků rychlosti.

Mezi ty nejpřesnější a nejvyužívanější patří dsl.cz a speedtest.net. Oba nabízejí i aplikaci, kterou si můžete nainstalovat do mobilu či tabletu, a měřit rychlost i z něj.

Novinkou běžící v testovacím provozu je pak měřák připravený sdružením CZ.NIC, správcem české domény, na adrese http://netmetr.cz. Měří sice pouze prostřednictvím aplikace, ale nabízí podrobné statistiky, zobrazení rychlostí na mapě ČR v podobě tzv. heatmapy a zejména pak export získaných dat. Zájemce si tak může stáhnout všechna data a vytvořit vlastní metodiku pro jejich zobrazení.

Statistiky – NetMetrStatistiky měření k 4.3.2015, zdroj: https://www.netmetr.cz/statistiky.html

Operátoři se ale samozřejmě nespoléhají jen na tyto dostupné zdroje. Do terénu vyráží technici O2, kteří v měřících vozech průběžně sledují rychlosti v síti. Páteřní spoje jsou neustále pod dohledem a automatický skript sleduje i xDSL linky k zákazníkům. V případě zpomalení jsou technici upozorněni, aby mohli problém ihned řešit, aniž by si toho klienti vůbec všimli. Mobilní síť pak O2 proměřuje s pomocí měřicích vozů – už jsme o nich psali.

Je výsledek opravdu přesný?

Všechny měřáky rychlosti ve webovém prohlížeči pracují podobně – stahují (v případě měření odesílání i odesílají) vzorková data a zaznamenávají rychlost přenosu. Nicméně měřák nevypne ostatní procesy běžící v počítači, telefonu či tabletu. Pokud tedy současně posloucháte internetové rádio a třeba zrovna probíhá vzdálená záloha nebo synchronizace dat, ukáže měřák nikoliv celkovou rychlost připojení, ale změří pouze část rychlosti přenosu dat, kterou se měřáku podaří mezi ostatními aplikacemi „vybojovat“. A to nemluvíme o tom, že když někdo měří například rychlost xDSL přípojky na počítači, musí si ohlídat i další zařízení v síti. Pokud je třeba zrovna zapnutá O2 TV – standardní vysílání potřebuje datový tok zhruba 2,5 Mbps, HD vysílání pak kolem 6 Mbps – ukáže měřák o to nižší rychlost připojení. V domácnosti může přes internet komunikovat klidně hned několik dalších zařízení – kromě zmíněné televize a počítače nejspíš i chytrý telefon a třeba tablet. Skutečnou rychlost připojení byste tak museli změřit ideálně hned za xDSL modemem s tím, že všechna ostatní zařízení odpojíte.

Rychlost může  ovlivnit také kvalita WiFi sítě. Pokud tedy měříte z notebooku a jste v domácí síti připojeni přes WiFi, jiné výsledky bude ukazovat připojení v místě s plným signálem a jiné v místě, kde je signál slabší, protože část rychlosti „sežerou“ opravné mechanismy bezdrátového přenosu.

Na výsledek měření má vliv také použitý operační systém. Některé, hlavně starší, operační systémy nepracují s vyššími rychlostmi efektivně, záleží na konfiguraci síťových parametrů v počítači. Drobné odchylky měření se projevují i při použití rozdílných internetových prohlížečů.

Návod, jak správně měřit rychlost, najdete i na webu O2.

Pozor na FUP – při měření rychlosti mobilních sítí s omezeným objemem dat je dobré vědět, že každé měření dat ubere něco z vašeho FUPu. Zpravidla totiž fungují měřáky tak, že napřed otestují rychlost a poté zvolí vzorek testovacích dat – čím rychlejší připojení očekávají, tím větší balík dat při testu použijí.

Kdo je nejrychlejší?

Nejen uživatelé, ale i operátoři se předhánějí v tom, kdo má nejrychlejší internet. Zdrojem jsou například měsíční statistiky serveru DSL.cz, který vychází z měření svých návštěvníků. Důležitou roli hraje metodologie, která se používá při interpretaci zjištěných dat. Mnohdy totiž rychlost měří ti, kdo mají s připojením nějaký problém, takže mnohá měření nezaznamenávají běžný stav sítě, ale stav při potížích. To se přitom prakticky nedá rozluštit a taková měření mohou výsledek výrazně zkreslit.

Běžní uživatelé rychlost prakticky neřeší. Pro surfování po internetu bohatě stačí klidně i 2 Mbps, pro online sledování HD videa pak zhruba 6 Mbps. Jakmile se ale třeba v domácnosti připojuje k internetu více lidí, o připojení se dělí a pak je lepší mít rychlosti více – třeba pro případ, že si dva členové domácnosti pouštějí online videa a další hraje hru přes internet. To už je ukázka opravdu náročných uživatelů, i těm ale bude VDSL od O2 s rychlostí až 40 Mbps v pohodě stačit.

Ohlédnutí do historie

Vzpomenete si ještě, jakou rychlost nabízel vytáčený internet v druhé polovině 90. let? Tehdy to bylo 33,6, v nejlepším případě až 56 kbps. A první mobilní datové spojení (CSD – tedy také vytáčené) nabídlo 9,6 kbps. Síť 4G LTE O2 dnes nabízí teoreticky až 110 Mbps, LTE-A pak až 185 Mbps… V praxi se běžné rychlosti na LTE pohybují v desítkách Mbps, VDSL pak nabízí až 40 Mbps, nová technologie vectoringu umožní rychlosti ještě dále zvýšit.

Minislovníček

Rychlost stahování (download, příp. downlink): Tedy rychlost, jak dlouho trvá stažení dat z internetu do vašeho zařízení. To zajímá nejvíce uživatelů, a také proto je xDSL a mnohé další služby nastaveno tak, že nabízejí větší rychlost stahování než odesílání (asynchronní linka). Větší rychlost znamená rychlejší stažení velkých souborů či přehrávání videí v HD kvalitě bez zadrhávání.

Rychlost odesílání (upload, příp. uplink): Většina lidí se spokojí s pomalejším odesíláním, protože primárně tráví čas surfováním a jen sem tam odešlou e-mail či nějaký soubor. Naopak pro jiné je rychlost odesílání důležitá, protože prostřednictvím internetu třeba zálohují počítač, často odesílají velké soubory nebo sdílejí nějaká data.

Odezva (ping): Odborníci a zkušení uživatelé vědí, že ping je neméně důležitý jako rychlost připojení. Ping totiž měří, jak dlouho trvá reakce na nějaký požadavek. Čím nižší – tedy rychlejší – tím lepší. Pokud jsou totiž hodnoty pingu ve stovkách milisekund, bude i na jinak rychlé lince trvat třeba načítání webové stránky dlouho. Odezva v řádu desítek milisekund je pro běžné použití dostatečná. Důležité je to zejména pro hráče online her.





Související články